Turistické zajímavosti

Nová rozhledna na Kelčském Javorníku

Typ/materiál: železná s dřevěnými vertikálními lamelami

Lokalita: vrch Kelčský Javorník (k.ú. obce Rajnochovice), cca 30km severovýchodně od Kroměříže

GPS: 49.4002081N, 17.7656144E

Nadmořská výška: 865m

Okres: Kroměříž

Období výstavby: březen-září 2015

Oficiální zpřístupnění: 15. září 2015

Celková výška: 36,5m

Výška vyhlídkové plošiny: 30m

Počet schodů: 156

Otevírací doba: volně přístupná

Přístup: pouze po značených turistických cestách (viz mapka dole)

Výhled: celé panorama Hostýnských vrchů, Beskydy, Javorníky, Vsetínské vrchy, Vizovické vrchy, Oderské vrchy

Historie: Kelčský Javorník je se svojí nadmořskou výškou 865m nejvyšší horou Hostýnských vrchů. Na jeho vrcholu v minulosti stálo několik výškových věží. V roce 1922 zde byl nad trigonometrickým bodem z roku 1821 vztyčen 12 m vysoký dřevěný pilíř, za 2. světové války pak téměř 40 m vysoká dřevěná observační věž. V roce 1956 se však zřítila (s dochovanou informací, že odstranění trosek trvalo 3 dny a těžké klády musely být z prostoru bodu staženy koňmi) a později byla nahrazena čtyřposchoďovou dřevěnou traingulační věží. Po jejím zániku v 80. letech minulého století zde vyrostla nižší třípatrová dřevěná měřičská věž. Odstraněna byla po roce 2000. S rozvojem mobilních sítí současně došlo nedaleko od vrcholu ke vztyčení železné konstrukce mobilního operátora (Telefonica).

První oficiálně zveřejněný záměr postavit na Kelčském Javorníku turistickou rozhlednu spadá do roku 2006. Tuto iniciativu vyjádřili zástupci obcí náležejících do Podhostýnskéhomikroregionu, k myšlence se připojili rovněž členové Sdružení přátel Kelčského Javorníku a další místní nadšenci. Proběhla řada jednání, mimo jiné i s Arcibiskupstvím Olomouckým – vlastníkem dotčeného restituovaného pozemku. V roce 2009 byla provedena změna územního plánu obce Rajnochovice, na jejímž katastrálním územní současná měla rozhledna stojí.

Když následně na jaře 2012 nechal mikroregion Podhostýnsko vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž na vypracování návrhu „Rozhledny Kelčský Javorník“, bylo přihlášeno 56 návrhů (jeden z nich, návrh architektky Ing. Ireny Truhlářové z Archcon atelier, s.r.o., dokonce zvítězil v únoru 2012 v anketě Dřevěná stavba roku 2012 - kategorie Návrhy dřevěných konstrukcí konané při příležitosti 8. ročníku mezinárodního veletrhu Dřevostavby). Odborná porota, ve které zasedl mimo jiné i architekt Svatopluk Sládeček (autor projektů rozhleden na Velkém Lopeníku, na Brdu a Velkém Kosíři), sice první cenu neudělila, nicméně udělila druhou cenu současně projektu společnosti MIMOSA architekti, s.r.o. a projektu brněnského B3ateliéru - Ing. Ondřeje Balážika připraveného ve spolupráci s Ing. arch. Martou Balážikovou a s Pavlem Petrů. Představitelé Podhostýnského mikroregionu následně upřednostnili návrh B3ateliéru – věž složenou z centrálního ocelového sloupu s vřetenovým schodištěm a vertikálními dvanácti lepenými ohýbanými lamelami (odkaz na tradici výroby ohýbaného nábytku v nedaleké Bystřici pod Hostýnem) z modřínu na půdorysu hodinového ciferníku.

Na základě výsledků výběrového řízená na zhotovitele rozhledny byla vybrána firma Commodum, spol. s r. o. z Valašské Bystřice, která realizovala Jurkovičovu rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm. Náklady na stavbu rozhledny dosáhly výše cca 10 milionů, z toho 85 % bylo pokryto dotací z Regionálního operačního programu Střední Morava, 15 % představovaly vlastní zdroje Podhostýnského mikroregionu a příspěvky další okolních obcí, Sdružení přátel Kelčského Javorníku a dalších dárců.

Rozhledna na Kelčském Javorníku byla vystavěna v období březen až září 2015 a slavnostně zpřístupněna v úterý 15. září 2015.

Kelčský Javorník

Kelčský Javorník je 865 metrů vysoká hora v Hostýnsko-vsetínské hornatině, nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů. S izolací 26 km patří mezi 20 nejizolovanějších českých hor.

Šaumburk

Šaumburk je zaniklý hrad, který leží jihozápadně nad obcí Podhradní Lhota.

Hrad Šaumburk nechal postavil v letech po roce 1272 olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (počeštěno Bruno ze Šaumburku) jako své reprezentativní sídlo. Jednalo se o rozsáhlý obdélníkový hrad o rozměrech 120x50 metrů. V roce 1275 byl hrad již natolik rozestavěný, že se na něm uvádí purkrabí Mikuláš z Choryně. Po smrti biskupa Bruna byl hrad poškozen, ale poté byl opraven a v roce 1307 byl funkční. V letech 1320-1325 se na něm ještě nacházel purkrabský úřad, ale hrad pro svou rozlohu a nákladnou údržbu zanikl.

Někdy v polovině 14. století ho nahradil hrad Nový Šaumburk.

Hostýnská běžecká magistrála

Hostýnská běžecká magistrála (HM52.cz) je unikátní soubor běžeckých tratí po hřebenech Hostýnských hor

Podhostýnský mikroregion patří mezi vyhledávané turistické oblasti. Hostýnské vrchy nabízí řadu rekreačních a sportovních možností po celý rok. Celá oblast je protkána sítí značených tras pro pěší turistiku i cykloturistiku, které jsou v zimním období využívány běžkaři.

Na území mikroregionu se nachází celá řada přírodních památek a zajímavostí, např. přírodní rezervace Čerňava, Tesák či nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů Kelčský Javorník a dále pak vrcholy Pardus, Klapínov nebo Skalný, odkud se nabízí krásné výhledy do širokého okolí.

V létě jsou návštěvníkům kromě turistických cest k dispozici koupaliště v Bystřici pod Hostýnem, v Osíčku a v Rusavě, která se může mimo jiné pyšnit nejrozsáhlejším solárním systémem pro ohřev vody v České republice.

V zimním období jsou pak návštěvníky vyhledávány zejména lyžařské areályNa Trojáku, Na Tesáku, v Rajnochovicích a na Rusavě, kde jsou lyžařům k dispozici vleky a sjezdovky s různou náročností. Běžkaři využívají především hřebenových cest přes Kyčeru buď na Hostýn, nebo opačným směrem na Troják, ale také na Čerňavu, Kelčský Javorník a do Rajnochovic.

Troják

Je znám především díky zázemí pro lyžaře a (cyklo)turistiku. Jsou tu dva vleky  (http://www.trojak.cz ), restaurace a hotel s celoročním provozem. V létě je zde ideální možnost turistiky a cykloturistiky po hřebeni pasek s krásným výhledem do dalekého okolí. Na protějším svahu v údolí Juhyně se nachází přírodní památka Bernátka se vzácnou květenou. Po hřebeni je možno se dostat až do 20 km vzdáleného města Valašského Meziříčí s možnými zastávkami na Marušce s meteorologickou stanicí (http://maruska.ordoz.com/) či na Bludném s výhledem na např. Kelčský Javorník, Pustevny či hřeben slovenské Fatry.  Vydáme-li se po hřebeni na stranu opačnou,  můžeme dojít či dojet (na kole i na lyžích) až na Tesák.